📑 Obsah článku
- Krok 1: Zjistěte, kdo vlastně prodává
- Krok 2: Přečtěte si, jak web vypadá a zní
- Krok 3: Zkontrolujte seznam rizikových e-shopů
- Krok 4: Projděte obchodní podmínky a informace o odstoupení
- Krok 5: Vyberte platbu, která se dá vrátit
- Co říká zákon o odstoupení od smlouvy do 14 dnů
- Co dělat, když jste už zaplatili a zboží nepřichází
- Kontrolní seznam před kliknutím na „Objednat“
- Časté otázky
- Je e-shop se sídlem v zahraničí automaticky podvodný?
- Má e-shop, který je v Česku dlouho, jistotu, že je v pořádku?
- Musí mi prodejce vrátit i poštovné, když odstoupím od smlouvy?
- Mohu odstoupit od smlouvy, když jsem zboží už rozbalil?
- Na koho se obrátit, když prodejce odmítá odstoupení uznat?
Před podzimními slevami se lidé přesouvají k obchodům, které dosud neznají: nabídnou stejné boty nebo pračku o pětinu levněji a reklama je vyhodí přímo na obrazovku. Než zadáte číslo karty, stačí zhruba deset minut kontroly. Tady je postup, který projdete u každého neznámého e-shopu, a k tomu to, co vám v případě potíží dává zákon.
Krok 1: Zjistěte, kdo vlastně prodává
Seriózní obchod zveřejní název společnosti nebo jméno podnikatele, IČO, adresu sídla a kontakt, na který někdo odpoví. Česká obchodní inspekce (ČOI) ve svých doporučeních výslovně uvádí, že důvěryhodný obchod uvede název společnosti, IČO a adresu sídla. Jestli na webu nic takového není, nebo stačí jen formulář bez adresy, nenakupujte.
Údaje si potom ověřte mimo web samotného obchodu:
- Zadejte IČO do obchodního rejstříku na justice.cz (u živnostníků do registru ARES, u zahraničních firem do rejstříku země, kde firma sídlí) a zkontrolujte, že název a adresa souhlasí s tím, co uvádí e-shop.
- Podívejte se, zda firma vůbec existuje a jak dlouho. Firma zapsaná před týdnem, která tvrdí, že prodává „již 15 let“, je jasný signál.
- Ověřte doménu ve veřejné databázi whois (pro české domény ji provozuje CZ.NIC na nic.cz). Uvidíte, kdy byla doména zaregistrovaná. ČOI mezi rizikovými znaky uvádí právě krátkou historii domény.
Pozor na adresy, které se podobají známým obchodům, jen mají jinou koncovku nebo o písmeno víc. Evropské spotřebitelské centrum upozorňuje, že podvodníci takové zaměnitelné domény používají.
Krok 2: Přečtěte si, jak web vypadá a zní
Žádný z těchto signálů sám o sobě nic nedokazuje, ale když jich sečtete víc, je to varování:
- kontakt jen na e-mail u bezplatné schránky (gmail, yahoo) místo adresy na vlastní doméně,
- chyby a strojově působící čeština v popisech i obchodních podmínkách,
- ceny výrazně pod trhem u zboží, které jinde nikdo nezlevňuje,
- nátlak: odpočítávání času, „poslední kus“ u všeho,
- chybějící nebo zkopírované obchodní podmínky, které se odvolávají na jiný obchod.
Vyplatí se zadat do vyhledávače název obchodu spolu se slovy „recenze“, „podvod“ nebo „scam“. Radí to i Evropské spotřebitelské centrum. Recenze na samotném e-shopu neberte jako důkaz: hodnocení, která mají všechna pět hvězdiček a stejný styl vět, často působí nepřirozeně. Věrohodnější jsou zkušenosti na nezávislých fórech a hodnocení, kde se podrobně píše o doručení a reklamaci.
Krok 3: Zkontrolujte seznam rizikových e-shopů
ČOI vede seznam rizikových e-shopů na svém webu (coi.gov.cz, sekce Rizikové e-shopy). Za rizikový označuje například obchod, který na stránkách vůbec neuvádí kontaktní údaje, nebo obchod sídlící mimo EU s chybějícími či protiprávními informacemi. ČOI ale zároveň upozorňuje, že seznam není úplný: když v něm obchod nenajdete, neznamená to, že je bezpečný. Je to jedna z kontrol, ne rozhodnutí.

Krok 4: Projděte obchodní podmínky a informace o odstoupení
Obchodní podmínky nemusíte číst celé. Hledejte tyto věci:
- Kdo je prodávající a kde sídlí (musí sedět s rejstříkem).
- Poučení o právu odstoupit od smlouvy a vzorový formulář.
- Kdo platí zpáteční dopravu.
- Postup reklamace a kontakt na ni.
- Informace o mimosoudním řešení sporů. Zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb., § 14) ukládá prodávajícímu informovat spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení sporů včetně internetové adresy. Jde nejčastěji o ČOI.
Když tyto body chybějí, dostáváte informaci o tom, jak obchod bere své povinnosti.
Krok 5: Vyberte platbu, která se dá vrátit
Způsob platby rozhoduje o tom, jestli máte šanci dostat peníze zpět. Podle ČOI umožňují platební karta i PayPal vrácení peněz, pokud zboží nedorazí. Naopak platba předem na soukromý účet nebo přes službu typu Western Union je označována za zvlášť rizikovou, protože peníze se prakticky nedají získat zpět.
- Dobírka nebo platba po převzetí je u neznámého obchodu obvykle bezpečnější než platba předem, pokud ji obchod nabízí, protože peníze neposíláte, dokud zásilku nemáte. Zásilku ale zaplatíte dřív, než uvidíte obsah, takže zboží při převzetí raději zkontrolujte.
- Platba kartou je druhá nejlepší volba. Podmínky vrácení peněz (v bankovním světě se říká reklamace platby nebo chargeback) upravuje vaše banka a karetní pravidla, proto si je předem ověřte v podmínkách své banky a lhůtu si nenechte ujít.
- Převod předem zvažujte jen u obchodu, který jste ověřili v předchozích krocích. Číslo účtu by mělo patřit firmě, ne soukromé osobě.
Údaje o kartě zadávejte jen na zabezpečené platební bráně a chraňte i svůj e-mail a přihlašovací údaje, o čemž píšeme v článku o ochraně dat a digitální identity. Pokud se obchod po objednávce ozve s požadavkem na dodatečný poplatek (clo, pojištění, „aktivace balíku“), zastavte se. I tuto taktiku uvádí Evropské spotřebitelské centrum mezi typickými znaky podvodu.
Co říká zákon o odstoupení od smlouvy do 14 dnů
Při nákupu přes internet platí občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.), který spotřebiteli dává právo na odstoupení bez udání důvodu. Podstatné jsou tyto body:
- Lhůta je 14 dnů (§ 1829). U koupě zboží běží od převzetí zboží, u objednávky více kusů dodávaných zvlášť od převzetí posledního kusu.
- Stačí jednoznačné prohlášení vůči prodejci (§ 1830). Vzorový formulář je pohodlný, ale povinný není. Pište ale vždy písemně, nejlépe e-mailem, ať máte důkaz.
- Zboží vracíte nejpozději do 14 dnů od odstoupení (§ 1831). Lhůta je dodržena, když zásilku v ní odešlete.
- Peníze vám prodejce vrací nejpozději do 14 dnů od odstoupení (§ 1832), ale nemusí je poslat dřív, než zboží dostane, nebo než prokážete, že jste je odeslali zpět.
- Náklady na vrácení zboží jdou na váš účet, jen když vás na to prodejce předem upozornil. Pokud ne, hradí je on.
- Nezískal-li jste od prodejce poučení o právu odstoupit, prodlužuje se lhůta až o rok (§ 1829 odst. 4).
- Za zboží odpovídáte jen za snížení hodnoty, které vzniklo zacházením nad rámec toho, co je nutné k vyzkoušení (§ 1833). Vyzkoušet smíte, používat ne.
Právo neplatí vždy. Zákon (§ 1837) vylučuje například zboží vyrobené na míru, zboží podléhající rychlé zkáze, hygienicky citlivé zboží v zapečetěném obalu po jeho rozbalení, rozbalené nahrávky a programy v zapečetěném obalu nebo ubytování a přepravu s pevným termínem. U těchto nákupů tedy o vrácení nerozhodujete vy.
Pokud nakupujete pro firmu, pomůže i přehled toho, co musí zvládnout malé firmy v kyberbezpečnosti, protože podvodné objednávky a faktury míří i na ně.
Odstoupení je ale nástroj pro seriózní obchody. U podvodného e-shopu, který zmizí, vám je platné odstoupení k ničemu, protože není komu ho adresovat. Proto je nejlepší obrana prevence z prvních pěti kroků.
Co dělat, když jste už zaplatili a zboží nepřichází
- Uložte si potvrzení objednávky, e-maily, screenshoty inzerátu a obchodních podmínek a doklad o platbě.
- Napište prodejci a stanovte přiměřenou lhůtu, ve které zboží dodá nebo peníze vrátí. Písemně.
- Pokud jste platili kartou, kontaktujte co nejdřív svou banku a zeptejte se na reklamaci platby. Čas tu hraje roli.
- Věc oznamte policii. Evropské spotřebitelské centrum upozorňuje, že u podvodů, kdy se soukromé osoby vydávají za firmu, obvykle pomoci nemůže, takže policie je správná adresa.
- U skutečného obchodu se spornou reklamací se obraťte na ČOI. Mimosoudní řešení sporu má podle zákona skončit do 90 dnů od zahájení (§ 20t zákona o ochraně spotřebitele).
- Podezřelý e-shop můžete oznámit ČOI podnětem přes formulář na jejím webu. Pomůžete tak dalším kupujícím.
Kontrolní seznam před kliknutím na „Objednat“
- Na webu je název firmy, IČO, adresa a funkční kontakt.
- Údaje sedí v obchodním rejstříku, a doména není novější než tvrzená historie obchodu.
- Obchod není na seznamu rizikových e-shopů ČOI (a víte, že to samo o sobě nestačí).
- Recenze najdete i mimo web obchodu.
- Obchodní podmínky obsahují poučení o odstoupení a informaci o řešení sporů.
- Platíte způsobem, u kterého se dají peníze vrátit.
- Cena odpovídá trhu.
Časté otázky
Je e-shop se sídlem v zahraničí automaticky podvodný?
Ne. Zahraniční obchod v EU může být zcela v pořádku a máte u něj podobná spotřebitelská práva. Důležité je, aby byl dohledatelný v rejstříku své země. Rizikovější jsou obchody sídlící mimo EU, kde se vaše práva prosazují hůř.
Má e-shop, který je v Česku dlouho, jistotu, že je v pořádku?
Nemá. Délka existence je dobrý signál, ale důvěru potvrzují až ověřené údaje, dohledatelné recenze a ochota řešit reklamace. Podvodné weby se navíc snaží napodobit ty důvěryhodné.
Musí mi prodejce vrátit i poštovné, když odstoupím od smlouvy?
Ano, částečně. Vrací peníze včetně nákladů na dodání, ale jen ve výši nejlevnějšího způsobu dodání, který nabízí (§ 1832). Pokud jste zvolili dražší dopravu, rozdíl neuhradí.
Mohu odstoupit od smlouvy, když jsem zboží už rozbalil?
Ano, zboží smíte vyzkoušet tak, jak byste to udělali v kamenném obchodě. Pokud ho ale používáte víc, než je nutné, můžete odpovídat za snížení jeho hodnoty. U zapečetěného zboží z hygienických důvodů právo po rozbalení zaniká.
Na koho se obrátit, když prodejce odmítá odstoupení uznat?
Nejdřív mu pošlete písemnou výzvu s odkazem na občanský zákoník a se lhůtou k nápravě. Když nereaguje, můžete podat návrh na mimosoudní řešení sporu u ČOI nebo jiného oprávněného subjektu, který prodejce uvádí v obchodních podmínkách.