Jak vybrat správný softbox?

Dnes si opět popíšeme klasickou situaci. Poprvé si vybavujeme fotoateliér a narazíme na problém, jaké ke světlům vybrat softboxy. Výrobci totiž nabízejí spoustu různých typů, tvarů a velikostí. Také jsou v různých cenových relacích a v různém provedení.

Nejčastější otázkou kterou dostávám je, jestli je lepší kulatý, nebo hranatý softbox, jaká je nejlepší velikost softboxu a podobně. Vezměme to tedy popořádku.

Co je to softbox?

Softbox je příslušenství pro změkčení světla, je směrovější než deštník, proto se s ním dá daleko precizněji pracovat. Toto příslušenství se skládá z pláště vyztuženého drátěnou, případně plastovou konstrukcí, který má z venkovní strany černou, nepropustnou vrstvu, která zadržuje světlo, aby neunikalo mimo softbox a vnitřní vrstvu, nebo povrchovou úpravu, která světlo odráží otevřenou částí softboxu (vyzařovací plochou) ven. Tato vrstva může být bílá nebo stříbrná. Bílá se většinou používá u ekonomických provedení, protože je levnější na výrobu a hůře odráží světlo, stříbrnou vnitřní vrstvu naleznete u většiny kvalitních profesionálních softboxů. Díky tomu, že se světlo ještě následně změkčuje pomocí rozptylek, nemá barva vnitřního povrchu velký vliv na výsledný charakter světla, spíše jen na jeho intenzitu.

Rozptylky na změkčování světla jsou napnuté v otevřené části softboxu, kudy tok světla proudí ven a u ekonomického provedení, nebo u softboxů které jsou primárně určeny pro trvalá světla (ta už sama o sobě mají poměrně měkký charakter) se používá zpravidla jen jedna. U kvalitních softboxů určených pro záblesková světla (která mají podstatně tvrdší charakter než trvalá daylight světla na focení) jsou vždy zapotřebí rozptylky dvě, aby došlo k preciznímu změkčení světla od záblesku. Rozptylkou vždy část světla projde a část se odrazí zpět do pláště softboxu o který se odrazí podruhé a znovu po změkčení rozptylkou míří přes vyzařovací plochu ven – celý proces změkčování  se díky dvoustupňové rozptylce násobí a výsledkem je dokonale změkčené “soft” světlo (od toho ostatně vznikl název příslušenství – softboxy). 

Jakou značku softboxu vybrat?

Také je potřeba zmínit, že je velice důležité kupovat kvalitní brandované softboxy, protože ty mají přesně naprojektované zakřivení, které světlo rovnoměrně rozloží do plochy softboxu. U levných neznačkových prodejců jsou softboxy často jen přibližně okopírované od značkových originálů a dochází u nich (i když na první pohled vypadají dobře a jsou za nízkou cenu) ke špatnému rozložení výkonu, konzistence a někdy dokonce i barevné teploty světla a to někdy i v řádu 3 a více clonových čísel. Já osobně jsem nejprve používal Bowens a Profoto, dokud jsem před 12-ti lety u kamaráda nevyzkoušel značku Photon Europe, která dodává stejnou kvalitu softboxů na kterou jsem byl zvyklý, ale mají softboxy za podstatně nižší ceny. Průběžně mi také občas účastníci workshopů přinášejí na vyzkoušení i softboxy od jiných ještě levnějších prodejců, které často na první pohled nevypadají vůbec špatně, ale po vyzkoušení a proměření světelného toku se ve více než 85% projevili poměrně podstatné nedostatky, proto takovou “úsporu” spíše nedoporučuji a zůstávám i nadále věrný své oblíbené značce Photon.

Jak zvolit správnou velikost softboxu?

Hodně častou otázkou při výběru softboxů je například: jestli tenhle veký softbox (třeba 80×120) tohle malé světlo ( např. 200 – 300 Ws ) “usvítí”. 

Je potřeba si uvědomit, že tvar světla bude v podstatě stejný, ať budeme mít softbox nasazený na světle o výkonu 10 Ws, nebo třeba 1.000 Ws.

Rozdíl bude v podstatě jen v tom při jaké hodnotě clonového čísla bude světlo viditelné. Odpověď tedy zní: výkon světla nemá na velikost používaného softboxu skoro žádný vliv.

Ale na druhou stranu je dobré počítat s tím, že intenzita světla klesá spolu se čtvercem vzdálenosti. V praxi to znamená, že čím je výkon světla nižší, tím blíže ho musíme postavit k modelu, abychom ho nasvítili na požadovanou clonu a díky tomu se následně  mění velikost plochy modelu, kterou softbox nasvětluje (čím více se se softboxem k modelu přibližujeme, tím menší plochu nasvítíme a naopak.
Plyne z toho tedy jednoduchá poučka: pokud máte záblesková světla, nebo studiová trvalá světla s nízkým výkonem a potřebuje tedy dát světlo blízko k modelu ( aby jste ho mohli nasvítit dostatečnou intenzitou na požadované clonové číslo ) tak se hodí mít softbox větších rozměrů, který nám umožní nasvícení větší plochy modelu z menší vzdálenosti ( pokud by jste měli softbox menší, tak ho je potřeba postavit od modelu cca o 1-2m dál, aby se nasvítila stejně velká plocha modelu jako velkým softboxem a tím nám citelně klesá intenzita světla a fotografie by mohla být i podexponovaná ).

To samé ( že lépe využijeme větší softbox ) platí v případě, když máme málo místa v ateliéru a není požné postavit světlo se softboxem dále od modelu.

Kdy se hodí menší softboxy?

V menších ateliérech se snadno dostaneme do situace, že nám velký softbox “leze do záběru” a omezuje nás tak v tvorbě kompozice. Velikost softboxu je  tedy potřeba zvolit kompromisem po zvážení výše uvedených faktorů.

Menší softboxy se hodí také pokud softboxy často převážíme/přenášíme mezi různými lokacemi (zvlášť pokud nemáme outdoorové skládací verze softboxů).

V neposlední řadě je také výborně hodí pro některé typy produktové fotografie “tabletop”. kde je potřeba softboxy umístit do bezprostřední blízkosti fotografovaných objektů, což s velkým softboxem někdy nejde.

Jaký tvar softboxu vybrat?

Úplně nakonec jsem si vybral tuto výše uvedenou, asi nejdůležitější otázku kladenou při výběru softboxů. Základními typy jsou : Hranaté softboxy – klasické obdélníky (od čtvercových se v poslední době kvůli menší využitelnosti upouští), “kulaté” ve skutečnosti osmiboké = oktagony, tedy oktagonální softboxy a nakonec úzké podlouhlé “stripboxy” – ty dnes rozebírat nebudu a budeme se jim věnovat v dalším samostatném článku.

Základní poučka ( kterou ale určitě můžete porušit, pokud víte, proč to děláte ) je: Na portrét (nasvícení obličeje modelu) vždy používejte oktagonální softbox. Je svým kulatým tvarem podobný běžnému dennímu světlu na které jsme zvyklý a dělá v oku přirozený kruhový odkaz. Velkými oktagony se dá také dobře a snadno vysvítit celá skupina osob, např. fotografie rodiny a pod. … .

Obdélníkové softboxy se naopak hodí například na produktovou fotografii (kruhové odlesky od oktagonů na povrchu některých produktů opravdu nevypadají dobře) a to jak při souměrném, tak i asymetrickém svícení ( kde je lepší používat několik různých rozměrů obdélníkových a čtvercových softboxů ).

Dále jsou obdélníkové softboxy ideální jako na pomocné světlo u figurální ( i portrétní fotografie ), např na nasvícení celé linie postavy z boku, zadní prosvětlení ( ideálně v kombinaci s voštinou na softbox ), nebo na prosvětlení a nasvícení pozadí.

Pokud si s výběrem správných softboxů stále ještě nevíte rady, je nejjednodušší zavolat, nebo napsat na technickou podporu specializovaného prodejce studiových fotografických světel Photon Europe (www.photoneurope.cz), kde vám vždy rychle, dobře a zdarma poradí a navrhnou ideální konfiguraci techniky a příslušenství pro váš ateliér a fotostudio.