V prosinci se v rodinné pekárně často peče víc a déle než jindy. K běžnému pečivu přibývají vánočky, perníky a cukroví na objednávku. Vezměme pekárnu v menším městě, která ráno expeduje do okolních obcí. Její majitelka se rozhodla vyzkoušet už v září to, co se v prosinci zkoušet nedá, totiž co se stane, když v plném provozu zmizí proud.
Proč právě září
V září ještě neběží sváteční výroba a jednu směnu lze naplánovat jako zkušební. Kdyby se ukázala závada, zbývá několik týdnů na servis, výměnu dílu nebo úpravu rozvaděče. Na dvoře stál modrý kapotovaný agregát na přívěsu a elektrikář s revizním oprávněním ho večer předtím připojil do rozvaděče budovy přes přepínač sítě a zdroje. Ten zajistí, že proud z agregátu neteče zpět do veřejné sítě.
Jak zkouška proběhla
Pekaři začali ve tři čtvrtě na čtyři jako obvykle. Hnětač byl rozjetý, na vozících kynulo první těsto a v peci se rozehřívala komora. Ve čtvrt na pět majitelka nahlas odpočítala a hlavní jistič šel dolů.
První minuty šly hladce. Přepínač převzal zdroj, svítilo se a chladicí boxy se zase rozběhly. Potom se ukázala první drobnost. Ventilátor v expedičním koutě se točil opačným směrem, protože pořadí fází na zdroji neodpovídalo síti. Elektrikář dvě fáze prohodil ještě před dalším spouštěním třífázových motorů. Kdyby se to zjistilo až v prosinci, hnětač by mísil špatným směrem a nikdo by nevěděl proč.
Druhý nález přišel u chlazení. Když se po přepnutí rozběhly všechny kompresory naráz, zdroj dostal tvrdý náraz a chvíli kolísal. Motor při sepnutí odebírá násobek běžného proudu, u přímého rozběhu orientačně pětkrát až osmkrát tolik, a tady se sečetlo několik takových rozběhů najednou. Pekaři proto spotřebiče připínali postupně a začínali tím největším. Vyplatí se také zjistit v dokumentaci výrobce, zda chladicí zařízení má ochranu proti rychlému opětovnému startu, případně nastavit zpoždění.
Co dělaly pec a kynárna
U pece se zkouška týkala elektrické části, tedy ventilátorů, řízení a zabezpečení. I plynová pec je na elektřině závislá. Po návratu napětí se různé typy chovají různě, u některých se program obnoví sám, jinde je potřeba restart potvrdit ručně. V pekárně to zkouškou zjistili u konkrétní pece a zapsali si, kdo a kdy má restart potvrzovat.
Kynárna se při výpadku ochladila a vlhkost klesla. Kynárny se běžně provozují zhruba při 30 °C a vlhkosti kolem 70 až 85 %, při nízké vlhkosti se povrch těsta suší a okoravuje. Pekaři si u vozíků změřili, kolik minut těsto bez přístroje vydrží, než se povrch začne měnit.
Náhradní zdroj pro takovou zkoušku není nutné kupovat. Stačí ho na den nebo dva objednat, a když ho přiveze půjčovna elektrocentrál, vyplatí se předem domluvit výkon podle sepsaných příkonů. Flotila začíná na 15 kVA a stroje jsou kapotované. Pokud pece a chlazení odebírají víc, výkon se navýší podle součtu spotřebičů, které běží současně.
Co si z ní pekárna odnesla
Během zkoušky si jedna pekařka zapisovala časy. Od vypnutí sítě do chvíle, kdy běžely všechny stroje, uplynula téměř hodina, včetně prohození fází a čekání na restart pece. Z toho se dal odvodit rozdíl mezi výpadkem na půl hodiny a delším přerušením, při kterém se rozdělaná směna už nezachrání.
Před zkouškou stačí sepsat, co běží v ranní směně souběžně, a příkony přečíst ze štítků. Sčítají se jen spotřebiče, které se skutečně potkají. Po ní se nálezy rozdělí na ty, které se opraví hned, a ty, které se vyřeší do listopadu, a časy z protokolu se přenesou do pracovního postupu pro směnu.
