Zásoby pro případ výpadku proudu: co doma mít podle hasičů

Výpadek proudu na pár hodin zvládne každá domácnost. Nepříjemné to začíná být ve chvíli, kdy neteče ani voda z čerpadla ve vyšších patrech, nefunguje internet, nejde nabít telefon a lednice se pomalu otepluje. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s hasiči proto vydalo příručku a portál 72 hodin: první tři dny jsou nejnáročnější a připravená domácnost je zvládne v klidu. Tohle je praktický přehled, co si doma opravdu pořídit, co stačí mít a co naopak nepotřebujete.

Proč právě tři dny

Doporučení Ministerstva vnitra i krajských krizových portálů hasičů počítá s tím, že zásoby vody a jídla mají domácnosti stačit minimálně na tři dny, a to pro všechny členy včetně zvířat. Není to předpověď katastrofy. Je to doba, po kterou se dá čekat na obnovení dodávek, aniž by se člověk musel spoléhat na obchody, bankomaty nebo pomoc sousedů. Smysl je i v tom, aby záchranné složky mohly pomáhat těm, kdo jsou v ohrožení života. Tísňové linky (112, 150, 155, 158) proto slouží jen pro situace ohrožující život nebo zdraví, ne jako informační služba.

Příručku najdete na webu 72h.gov.cz v češtině, angličtině i ukrajinštině. Tištěná verze se měla podle České televize začít rozesílat do domácností od října 2025. Pokud jste ji nedostali nebo vyhodili, online verze je k dispozici kdykoli.

Voda: základ, na kterém se nešetří

Na pití člověk potřebuje přibližně dva litry čisté vody denně. Když k tomu přidáte vaření a základní hygienu, vychází podle portálu 72 hodin spotřeba 10 až 15 litrů na osobu a den. Pro tři dny to dává desítky litrů na osobu, takže nic z toho není nutné držet v obýváku. Rozumné je rozdělit to na dvě vrstvy:

• Pitná voda v lahvích: na každého minimálně šest litrů (dva litry denně po tři dny). Čtyřčlenná domácnost tak potřebuje aspoň 24 litrů, tedy 16 lahví po 1,5 litru, což jsou zhruba tři šestibalení. Skladujte je v chladu a mimo slunce.
• Užitková voda v nádobách: kanystry, vědra s víkem nebo velké PET lahve na splachování, mytí rukou a nádobí. Pokud víte o plánované odstávce nebo se blíží bouřka s očekávaným výpadkem, naplňte je předem.
• Trik z portálu 72 hodin: část vody zamrazte v plastových lahvích. Během výpadku pomáhají chladit lednici a postupně z nich roztává pitná voda. Lahve neplňte až po okraj, aby po zmrznutí nepraskly.

Záchod bez vody se dá vyřešit provizorně: do mísy vložte pytel na odpad, přidejte toaletní papír, noviny nebo kočkolit a plný pytel pečlivě zavažte, vložte do dalších dvou pytlů a vyhoďte do běžného odpadu. Nezní to hezky, ale s dětmi i seniory je rozdíl mezi tímhle a nedostupným záchodem zásadní.

Jídlo, které se nemusí vařit

Zásoby se hodí ty, které vydrží a nevyžadují ani elektřinu, ani spoustu vody. Portál 72 hodin proto zdůrazňuje trvanlivé potraviny, které jdou sníst bez ohřevu, a upozorňuje, že rýže a těstoviny spotřebují při vaření hodně vody a energie. Praktický základ:

• konzervy s masem, rybami nebo luštěninami, paštiky,
• trvanlivé pečivo, sušenky, müsli tyčinky, oříšky a sušené ovoce,
• trvanlivé mléko, džemy, med, čokoláda,
• jídlo pro děti, kojence a domácí zvířata a potraviny při alergii nebo dietě, které v nouzi jen tak nekoupíte.

Hodí se jedna pravidelná zvyklost: zásobu neschovávejte do skříně na tři roky, ale průběžně ji jezte a doplňujte. Ke každé konzervě si tužkou napište měsíc a rok nákupu a jednou za půl roku projděte data. Všechno, co v zásobě leží, musíte umět otevřít bez elektrického otvíráku.

Lednice a mraznička: co sníst dřív a co vyhodit

Nejcennější rada zní překvapivě jednoduše: neotevírejte dvířka zbytečně. Krizový portál Jihomoravského kraje (HZS JMK) doporučuje nejdřív spotřebovat potraviny z lednice a mrazáku a pak sáhnout po zásobách. Zároveň s odkazem na Státní zdravotní úřad uvádí, kdy už jídlo nepatří na stůl: chlazené nebo mražené potraviny, které byly déle než čtyři hodiny nad 6 °C, a mražené, které roztály a zůstaly tak déle než dvě hodiny, se mají zlikvidovat. Stejně tak potraviny s neobvyklou barvou, strukturou nebo zápachem.

Prakticky to znamená:

1. Při výpadku si poznamenejte čas, kdy proud vypadl.
2. Nejrychleji se kazí čerstvé maso, ryby, mléčné výrobky a hotová jídla. Ty snězte první nebo uvařte na kempingovém vařiči venku.
3. Zamrzlé lahve přeložte z mrazáku do lednice a mrazák nechte zavřený.
4. Rozmrazené potraviny spotřebujte co nejdřív. Chcete-li je znovu zamrazit, nejdřív je tepelně zpracujte.

Pokud si nejste jistí, jídlo raději vyhoďte. Ušetřených pár stovek nestojí za střevní infekci.

Světlo: LED svítilna místo svíček

Svíčky jsou u nás pořád první reflex, ale krizové portály hasičů jsou k nim zdrženlivé. Krizový portál doporučuje přenosné svítilny s LED diodami nebo třepací svítilny bez baterií a svíčky připouští jen s největší opatrností a pod stálým dohledem. V praxi to vypadá takto:

• Na osobu jedna čelovka nebo ruční svítilna a záložní sada baterií stejného typu. Čelovka nechává volné ruce, což ocení každý, kdo někdy hledal v šeru lékárničku.
• Jedna větší lampa na stůl (kempingová LED lucerna) pro společný prostor.
• Pokud už svíčku zapálíte, dejte ji do stabilního svícnu na nehořlavý podklad, mimo záclony a děti a zhasněte ji při odchodu z místnosti a před spaním.

Nabíjení, rádio a peníze

Mobilní síť se při rozsáhlém výpadku často přetíží a věže mají omezenou zálohu. Přesto se telefon hodí, hlavně pro krátké zprávy a informace. Proto:

• Mějte nabitou powerbanku a kabely pro všechny členy rodiny. Před očekávanou bouřkou nabijte všechny přístroje na plno.
• Pořiďte rádio na baterie nebo klikové, případně radiobudík s bateriovou zálohou. Bezpečnostní portál Karlovarského kraje doporučuje sledovat ČT24 a Český rozhlas, protože oficiální informace se šíří právě tudy. Facebookový průzkum HZS Karlovarského kraje z léta 2025 (911 respondentů, tedy ne reprezentativní vzorek) zjistil, že možnost poslechu rádia na baterie nebo v autě má asi 64 % lidí, ale 25 % by se pro informace obracelo na tísňové linky, čímž by zbytečně zahltilo složky pro případ ohrožení života.
• Hotovost aspoň na tři dny provozu domácnosti: při výpadku nefungují bankomaty ani platební terminály.
• Palivová nádrž v autě alespoň z poloviny plná. Auto slouží i jako nabíječka a rádio.

Ve stejném průzkumu 27,4 % dotázaných uvedlo, že nemá doma žádnou zásobu pitné vody, a 58 % nemá náhradní způsob vytápění nezávislý na elektřině.

Teplo a vaření bez elektřiny

V létě řešíte hlavně horko: portál 72 hodin radí omezit pobyt venku mezi jedenáctou a osmnáctou hodinou, kdy je nejtepleji, přes den nevětrat a okna otevírat jen brzy ráno nebo v noci. V zimě naopak šetřete teplem, zbytečně nevětrejte a utěsněte průvan. Kdo má krbová nebo kachlová kamna, má výhodu, pokud má i zásobu suchého dřeva.

Vaření: krizové portály a portál 72 hodin uvádějí kempingový vařič (plynový, benzinový nebo lihový) a zahradní gril, ale vždy venku. Uvnitř bytu tyto věci nepatří, protože při nedokonalém spalování vzniká oxid uhelnatý, který nemá zápach a je životu nebezpečný. Po obnovení dodávek elektřiny krizový portál doporučuje používat plynový kotel a sporák až po návštěvě odborníka z plynárenské společnosti.

Lékárnička a léky

Do zásoby patří léky, které užíváte pravidelně (portál 72 hodin doporučuje zásobu na týden), dále běžné léky na horečku a bolest, obvazový materiál a dezinfekce, včetně gelu na ruce, když nebude voda. Právě chronické léky se v krizi doplňují nejhůř. Kolik jich si můžete odložit a jak je střídat, se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.

Kontrolní seznam na tři dny

Jak je na tom česká distribuční síť, rozebírá text o stárnoucí distribuční síti a výpadcích. A pokud vás v létě trápí hlavně horko v bytě, přečtěte si i o prevenci přehřívání bytu.

Časté otázky

Musím mít generátor?

Ne. Pro běžný panelák nebo byt je generátor zbytečný a v uzavřeném prostoru i nebezpečný. Pro tři dny stačí voda, jídlo, světlo, powerbanka a rádio. Kdo generátor kupuje, musí ho provozovat jen venku.

Kolik to celé stojí?

Nejdražší jsou svítilny, rádio a powerbanka, a ty stačí koupit jednou. Vodu a trvanlivé jídlo postupně spotřebujete a nakoupíte znovu, takže se do zásoby nevkládá nic, co by později propadlo.

Kde najdu oficiální doporučení?

Na portálu 72h.gov.cz a na krizových portálech krajů, například krizport.cz. Pomoc s otázkami nabízí Ministerstvo vnitra na adrese posta@mv.gov.cz.

Kdy si zásoby pořídit?

Ideálně teď, před podzimními bouřemi a vichřicemi, ne ve chvíli, kdy přijde varování před bouří a v obchodě zbývají poslední lahve.

Co s domácími zvířaty?

Počítejte je do zásob: krmivo a vodu na tři dny pro každé zvíře a nezapomeňte na jejich léky.