Karel Jaromír Erben je velmi významnou postavou českého národního obrození, neboť přispěl k rozvoji české literatury a jazyka během 19. století. Jeho práce se vyznačuje hlubokým vlasteneckým cítěním a sběrem lidové slovesnosti. Jeho sbírka básní „Kytice“, vydaná poprvé v roce 1853, představuje klíčové dílo této éry.

Kytice je jedinou sbírkou básní, kterou Karel Jaromír Erben vydal. Její první vydání vyšlo v roce 1853. Skládá se z 13 balad, které kombinují lyrické a epické prvky s tragickými konci. Hlavní myšlenkou této sbírky je lidské neštěstí, které si člověk zaviní zejména vlastní vinou. Balady mají vyhrocený děj, který vyplývá z tragického činu, kterého se někdo dopustil. Básně jsou psány formou dialogů. V některých baladách se objevují pohádkové znaky, např. Zlatý kolovrat, nebo pověsti (Věštkyně), či legendy (Záhořovo lože).

Některé z balad využívají pohádkové a legendární motivy, jako jsou „Zlatý kolovrat“ nebo „Věštkyně“, zatímco jiné se zaměřují na základní lidské vztahy, jako je vztah matky a dítěte, a motivy viny a trestu. Zvláštní pozornost je věnována i věře v nadpřirozené síly a interakci člověka s přírodou.

Rozbor jednotlivých balad:

• Kytice

Balada o zemřelé matce, kterou její děti oplakávají na hrobě. Matce se zželí svých dětí a promění se v květinu. Děti matku poznají po dechu a nazvou ji mateřídouška. V této baladě matka zosobňuje vlast a děti národ.

• Věštkyně

Tato balada se skládá z šesti lidových pověstí o české zemi. První se o Libuši, která si nechá poslat pro Přemysla Oráče. Zemi zasáhne hlad do té doby, než Přemysl doorá své pole. Libuše, která věští založení Prahy a svého prvorozeného syna položí do vody, než nastanou dobré časy. Další pověstí, která se zde nachází, je o Karlu IV. a kolébce. Dále o kostelu se zlatým zvonem, jenž se zaryje do země do té doby, než se znovu obnoví láska, čest, naděje a víra. Balada o tom, že by bylo dobré, aby se Češi sjednotili k jedinému náboženství. Další úryvek lidové pověsti je o půlce sochy, která by potřebovala hlavu a srdce, aby bylo lépe.

• Poklad

Balada o vdově s dítětem, která na Velký pátek při cestě do kostela objeví otevřenou skálu, ve které se nachází síň plná pokladů. Ohromená matka odloží dítě a běží domů se stříbrným pokladem, vrátí se a vezme poklad zlatý. Doma zjistí, že se její poklad změnil v hlínu a kamení. Když se vrátí k onomu místu, zjišťuje, že skála zmizela nejen s pokladem, ale i s jejím dítětem. Po roce modliteb se na Velký pátek s nadějí vrací ke skále, která se opět otevírá a matka zde nalezne své opuštěné dítě.

• Dceřina kletba

Balada o dívce, která tvrdí, že zabila své dítě, proklíná svoji matku i svého milého, dává jim vinu za své neštěstí.

Obě tyto balady – Poklad a Dceřina kletba se týkají porušení vztahu matky s dítětem.

• Svatební košile

Tato balada vypráví o dívce, čekající a modlící se za návrat svého milého z ciziny. Jednou v noci její milý zaklepe na její okno a spěchá s ní na hřbitov. Po cestě jí vezme modlitební knížky, růženec a křížek. Dívka pochopí, že není živý a snaží se ukrýt v márnici, kde se jí díky modlitbám podaří přečkat do bílého dne.

• Polednice

Balada o matce, O matce, která je rozhněvaná na své dítě a ve zlosti na něj zavolá Polednici. Svého činu poté lituje, ale ve strachu a snaze své dítě zachránit, jej nakonec sama zadusí v náručí.

• Zlatý kolovrat

Balada s pohádkovými prvky pojednává o Dorničce, která se měla provdat za krále. Její nevlastní matka a sestra jí nepřejí a rozhodnou se ji v lese zabít. Odnesou si její ruce, nohy a oči. Ženou krále se tedy stane nevlastní sestra. V lese však Dorničku najde stařeček, který její ruce, nohy a oči vymění se zlou sestrou za zlatý kolovrátek, přeslici a kužel, a poté živou vodou Dorničku přivede zpět k životu. Když nevlastní sestra začne příst na kolovrátku, kolovrat zazpívá píseň o tom, jak ona se svou matkou Dorničku zabily. Jakmile král píseň uslyší, obě potrestá.  

• Štědrý den

Dvě sestry toužící poznat budoucnost, prosekají o půlnoci led. Jedna v odrazu vody vidí svého nastávajícího muže, ale druhá vidí kostel a v něm rakev. Vidiny z odrazu vody se oběma vyplní.

• Holoubek

Další smutná balada pojednávající o mladé ženě, která zabije svého muže a následně se znovu provdá. Nad hrobem jejího muže zpívá holoubek o tom, co provedla. Žena svou vinu neunese a spáchá sebevraždu.

• Záhořovo lože

Záhoř je vrah, zabíjející pocestné. Jednou chce zabít poutníka, který mu řekne, že jde do pekla. Záhoř ho nechá jít s tím, že mu poté peklo popíše. Když se poutník vrátí zpět, řekne Záhořovi, že tam na něj již mají přichystané mučící lože. Záhoř začne svých činů litovat a změní se v dobrého člověka. Poté mu je udělena milost a dostane se do nebe.

• Vodník

Balada o neposlušné dceři, která utone a stane se poté vodníkovou ženou. Po nějaké době jí je dovoleno navštívit svoji matku ovšem pod podmínkou, že se brzy vrátí. Vodníkovi zanechává své dítě. Matka ji přemlouvá, aby zůstala a již se k vodníkovi nevracela. Nenechá ji odejít zpět a vodník se pomstí a zabije dítě.

• Vrba

Balada o ženě, která byla ve dne živá a v noci vtělená do vrby. Manžel, kterému bylo její počínání divné, vrbu pokácel a v tu chvíli žena zemřela. Dostal ještě radu, aby ze dřeva vrby vyrobil kolébku pro jejich syna, ve které se bude cítit jako v matčině náručí.

• Lilie

Balada o dívce, která se po své smrti vtělí do lilie. V noci v podobě dívky okouzlí muže a stane se jeho ženou. Muž lilii chrání zdí před sluncem. Jeho matka však dá zeď zbořit a dívku tím zahubí.  

Význam v české kultuře:

„Kytice“ má nezastupitelné místo v české kultuře a literatuře. Erbenovo dílo ovlivnilo mnoho generací českých spisovatelů a umělců a stále je považováno za důležitou součást českého kulturního dědictví.

Erben tvořil v době, kdy český národ procházel procesem kulturního a jazykového obrození. Jeho práce měly klíčový význam pro uchování a rozvoj českého jazyka a folklóru.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Karel_Jarom%C3%ADr_Erben
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/175795/130340259.pdf?sequence=1