Celní sklad a přeshraniční logistika: chlazený náklad musí čekání na hranici přečkat

Chlazený kamion dorazí k vnější hranici Unie. Před přechodem stojí fronta, doklady čekají na kontrolu a zboží se teprve přesouvá do skladu, kde počká na propuštění do celního režimu. Předepsaná teplota platí po celou dobu, ať odbavení trvá hodinu, nebo dva dny.

Kde zboží při odbavení čeká

Zboží, které není zbožím Unie, po předložení celnímu úřadu nemíří rovnou k odběrateli. Nejprve je dočasně uskladněno. Podle článku 149 celního kodexu Unie musí být do 90 dnů propuštěno do celního režimu nebo zpětně vyvezeno. Článek 147 stanoví, že se dočasně uskladněné zboží ukládá v dočasných skladech, případně na jiných místech schválených celními orgány.

Po dočasném uskladnění lze zboží zařadit do režimu uskladnění v celním skladu. Ten umožňuje uložit zboží, které není zbožím Unie, v prostorách schválených celními orgány a pod celním dohledem, bez placení dovozního cla. Sklad proto musí plnit celní podmínky a zároveň držet teplotu, kterou vyžaduje konkrétní zboží.

U zboží živočišného původu se k celnímu odbavení přidávají úřední kontroly na hraničním kontrolním stanovišti. Jejich délku nelze předem odhadnout, proto se plánuje s rezervou a chlazení se nastavuje na nejdelší reálné čekání.

Kde se zdržení projeví na chladicím řetězci

Chladicí návěs ve frontě před přechodem chladí vlastní jednotkou a leží mimo dosah skladu. Uvnitř skladu závisí na elektrické síti dva články řetězce:

• Rampa a předsíň. Při otevřených vratech je zátěž chlazení vyšší, zvlášť v letních měsících, a s tím se vyplatí počítat už při dimenzování zdroje.
• Chladicí komory. Teplotu drží kompresory, ventilátory výparníků a odtávání, tedy technika, která je na síti závislá po celou dobu uskladnění.

Teplotní režim si provozovatel skladu hlídá podle druhu zboží a údajů výrobce.

Jak spočítat záložní zdroj pro chladicí sklad

V modelovém příkladu má sklad v chodu tyto okruhy:

1. Sepište okruhy a jejich trvalý příkon podle štítků nebo měření. V modelu jde o chladicí kompresory 90 kW, ventilátory výparníků 12 kW, odtávání výparníků 40 kW, osvětlení a rampy 15 kW a informační systém s kancelářemi odbavení 10 kW.
2. Sečtěte to, co může běžet současně. Odtávání se do součtu počítá, aby výsledek zůstal na bezpečné straně. Modelový součet je 167 kW.
3. Přepočtěte kW na kVA. Při účiníku 0,8 se dělí číslem 0,8, takže 167 kW odpovídá zhruba 209 kVA.
4. Vyberte stroj s rezervou. Trvalé zatížení generátoru se běžně plánuje s rezervou a výkon se posuzuje podle údajů výrobce. Rozběh nejsilnějšího kompresoru se do trvalého odběru nepřičítá, posuzuje se zvlášť jako krátká špička. Ze stupňů 220 a 275 kVA vychází lépe větší. Menší by při zátěži 209 kVA měl rezervu jen asi 11 kVA, větší asi 66 kVA, a zda to na rozběh stačí, určí údaje výrobce kompresoru.

Palivo se počítá zvlášť. Počítá se s tím, že sto kilowatthodin z naftového agregátu spálí 25 až 30 litrů paliva. Při odběru 167 kW to znamená přibližně 42 až 50 l za hodinu, tedy asi 1 000 až 1 200 l za 24 hodin. Podle toho se volí nádrž a interval doplňování.

Jak zdroj zapojit a co ohlídat

Záložní zdroj pro takový provoz lze pronajmout v půjčovně Valeon, která stroje dodává kapotované na přívěsu nebo v kontejneru a umí je zapojit s automatikou přepnutí.

Na zapojení záložního zdroje ke skladu rozhodují tři věci:

• Přepnutí. Automatika po výpadku sítě zdroj nastartuje a po návratu napětí přepne zpět. Start znamená krátké přerušení dodávky. Řídicí systém skladu ho musí snést, jinak se doplňuje o UPS.
• Prodleva kompresorů. V dokumentaci kompresorů se dá dohledat, po jaké době se po obnovení napětí znovu rozběhnou. S tou prodlevou počítá teplotní plán komor.
• Připojení do rozvodů. Provádí ho oprávněná osoba a vyplatí se nechat zapojení zrevidovat. Zdroj se nesmí připojit souběžně se sítí distributora, k oddělení slouží přepínač automatiky. Stroj patří na volné prostranství s odvodem spalin mimo budovu.

Doplňování nafty se dá dopředu domluvit jako doplňková služba, u odbavení protaženého přes víkend to stojí za včasné vyjasnění.